Baťova dálnice se říkalo nejen projektu přes Československou republiku, ale také cestě, která měla vést ze Zlína do Luhačovic. I ona zůstala převážně jen v plánech a patrných je pouze několik částí u Ludkovic. O nové silnici začala uvažovat města Zlín a Luhačovice v roce 1931, aby zlepšila spojení průmyslové aglomerace s lázeňskou. „V jednom dokumentu je řečeno něco v tom smyslu, že cesta přes Dolní a Horní Lhotu je ve velmi špatném stavu,“ nastínil archivář Pavel Šrámek. Města ale před její opravou upřednostňovala výstavbu nové cesty, která by byla o metr širší než ostatní. Sama však nedokázala projekt rozjet. Vzkříšen byl až o pár let později. Podle návrhu schváleného v roce 1937 měla být dlouhá 18 kilometrů a její trasa vedla ze Zlína přes Kudlov, Březůvky a Ludkovice do Luhačovic.
Baťova dálnice se říkalo nejen projektu přes Československou republiku, ale také cestě, která měla vést ze Zlína do Luhačovic. I ona zůstala převážně jen v plánech a patrných je pouze několik částí u Ludkovic. O nové silnici začala uvažovat města Zlín a Luhačovice v roce 1931, aby zlepšila spojení průmyslové aglomerace s lázeňskou. „V jednom dokumentu je řečeno něco v tom smyslu, že cesta přes Dolní a Horní Lhotu je ve velmi špatném stavu,“ nastínil archivář Pavel Šrámek. Města ale před její opravou upřednostňovala výstavbu nové cesty, která by byla o metr širší než ostatní. Sama však nedokázala projekt rozjet. Vzkříšen byl až o pár let později. Podle návrhu schváleného v roce 1937 měla být dlouhá 18 kilometrů a její trasa vedla ze Zlína přes Kudlov, Březůvky a Ludkovice do Luhačovic.