Není návštěvníka lázní, který by se za svého pobytu nepodíval aspoň jednou k přehradě, k velkolepému památníku vyspělé vědy technické. A nebude od místa několik slov o vzniku stavby a jejím průběhu.
Dalších 600 000 m3 obsahu nádrže jest pro trvalou akkumulaci vady v nádrži, tak zvané vody užitkové, pro zvyšování nízkých stavů vodních v potoce Olšavě v suchých létech. Hodí se též k získání vody užitkové pitné, ba i k zesílení vodních podniků a závodů na uvedených tocích aj. Celkový obsah nádrže po hranu tak zvaného „volného přepadu“ obnáší 2 025 000 m3. Povodí přehrady čítá 45,5 km2. Těleso zahrazovací tvoří hráz 17 m vysoká, v koruně 230 m dlouhá a 6m široká, na dně Údolí 80 m dlouhá a 75 m široká: Zbudovaná jest z jilovito-písčité hlíny dle zásad nejmodernějších. Oba svahy hráze mají v příčném řezu tvar části křivek poloparabolických, přerušovaných odlehčovacími lavičkami ( bermičkami ). Navážení hráze prováděno bylo ve vrstvičkách jen 2 cm silných, jež komprimovány byly za stálého kropení vodou rýhovanými válci o váze 4.000 kg strojně poháněnými a to tak, aby sedání hráze sníženo bylo na míru co nejmenší.Průměrné stlačení jedné vrstvičky obnášelo 5-6 cm. Tím způsobem docíleno bylo Úplného spojení jednotlivých vrstev mezi sebou a možno říci i naprostá neprostupnost tělesa hrázového.
Vzdušná pata hráze vyložena byla v šířce 12 m z násypu kamenného. Kupatura hráze obnáší asi 107.000 m3.Hráz opatřena jest na straně návodní mohutným opevněním, jež tvoří kamenná dlažba v maltě cementové na podkladě betonovém, v celku o síle 40 cm. Vzdušný svah je opevněn drnem. Těleso hrázové zapuštěno jest v základě do vrstev alluviálních a dilluviálních, při čemž na pravém svahu bylo třeba jíti zvláště hluboko, aby hráz zapojena byla do hornin nezvětralých a Únosných. K tomu Účelu bylo nutno odstraniti 20.000 m3 materiálu pro zbudování hráze nevýhodného. Aby zamezeno bylo prosakování vody v nádrži, vzduté vrstvami alluviálními a dilluviálními pod tělesem hrázovým, byla na celém návodním Úpatí hráze zřízena betonová zeÄŹ (membrána), jež zapuštěna jest až do třetihorních vrstev nezvětralých a nepropustných lupků. Tato membrána zasahuje pod Úroveň terénu na dně Údolí do hloubek 6-8m, na obou svazích do hloubek 10-16 metrů.
Na tuto betonovou zeÄŹ připojuje se pak svrchu zmíněné opevnění návodního svahu hráze. K regulování odtoku vody z nádrže slouží věž šoupátková, se stokou 85 m dlouhou, jež založeny jsou rovněž až do třetihorních pevných vrstev lupkových. Ve věži instalováno jest dvojí výpustné zařízení: a) spodní výpusť- 2 potrubí železná o průměru 1000 mm, z nichž každé uzavřeno jest šoupátkem a stavidlem. Obě potrubí odvedou maximálně 21 m3 vteřinových. Umístěna jsou při dně věže a možno jimi veškerou vodu z nádrže vypustiti. b) střední přepad –2 železobetonové násosky o průměru obdelníkovém 60/90 cm. Jich hrany přepadové umístěny jsou v Úrovni trvalého vzdutí vody užitkové a sloužiti budou k automatickému regulování všech menších, maximálně 8 m3 vedoucích přívalů vodních, při nichž nebude třeba spodní výpusti otevírati. Násosky odvedou maximálně 12 m3 vteřinových. Všechny 4 potrubí odvedou tedy maximálně asi 33 m3 při vzdutí vody v nádrži po hranu volného přepadu. Jejich Účinnost vyzkoušena byla na modelech, jednak přímo na stanovišti přehrady a pak ve vodní laboratoři české vysoké školy technické v Brně.
Aby hráz nemohla býti nikdy, ani za největší katastrofy vodní přelita vodou v nádrži vzdutou, zbudován je na levé straně hráze 48 m dlouhý volný přepad s odpadem kaskádovitým. Hrana přepadová umístěna je v Úrovni o 3 metry níže, než Úroveň koruny hráze. Voda ze stoky a odpadu kaskádovitého vedena jest do uklidňovací nádrže a z ní pak do řečiště potoka Luhačovského. Se stavbou přehrady bylo započato v létě r.1912, vypuknutím války světové byla stavba zastavena a pokračováno bylo v ní zase až na podzim r. 1921. Dlouhý interval – v němž stavba odpočívala ještě po skončení války, věnován byl přepracování celého projektu. Pro velké změny, které byly v původním projektu učiněny, bylo nutno celé výstavbě hráze věnovati zvláštní péči, což zajisté vyžadovalo i mnohem více času. Dnes již jezero utvořené Údolní přehradou skýtá možnost podnikání všech vodních sportů, rozšiřujíc tak značně okruh darů, jež lázně návštěvníkům svým mohou poskytnout.
Článek z Lázeňského zpravodaje Luhačovického z 31.5.1930
Foto: pozlovice.cz