Poslední dobou se dost mluví o návratu k přírodě. O tom, jak bychom měli vnímat roční období, jíst lokální suroviny, kupovat regionální výrobky, víc chodit do lesa a vůbec se trochu vrátit ke kořenům. Existují ale na světě místa, která se od přírody nikdy neodklonila. Řeč je o našich milých lázních Luhačovicích, a dneska bude taky o jejich nejslavnějším prameni – Vincentce. Pít vodu ze slaných pramenů chodili lidé i zvířata ještě dlouho dlouho předtím, než někdo tušil, že tu někdy nějaké Luhačovice budou. S velmi zajímavou myšlenkou přišel v 17. století lékař a profesor Johan Ferdinand Hertod. Tvrdil, že lidské organismy v každé části světa přejímají živiny z půdy a plodin v místě, kde žijí. A protože v Luhačovicích a okolí byly bohaté na vápenité prvky, které se v těle usazovaly, nabídla příroda lidem a živočichům léčivé prameny, které tyto usazeniny zase vyplavovaly z těla ven.
Poslední dobou se dost mluví o návratu k přírodě. O tom, jak bychom měli vnímat roční období, jíst lokální suroviny, kupovat regionální výrobky, víc chodit do lesa a vůbec se trochu vrátit ke kořenům. Existují ale na světě místa, která se od přírody nikdy neodklonila. Řeč je o našich milých lázních Luhačovicích, a dneska bude taky o jejich nejslavnějším prameni – Vincentce. Pít vodu ze slaných pramenů chodili lidé i zvířata ještě dlouho dlouho předtím, než někdo tušil, že tu někdy nějaké Luhačovice budou. S velmi zajímavou myšlenkou přišel v 17. století lékař a profesor Johan Ferdinand Hertod. Tvrdil, že lidské organismy v každé části světa přejímají živiny z půdy a plodin v místě, kde žijí. A protože v Luhačovicích a okolí byly bohaté na vápenité prvky, které se v těle usazovaly, nabídla příroda lidem a živočichům léčivé prameny, které tyto usazeniny zase vyplavovaly z těla ven.