O zápisu do prestižního seznamu, který zahrnuje na 800 nejvýznamnějších kulturních a přírodních památek tohoto světa v téměř 140 státech, rozhoduje Výbor světového dědictví. Děje se tak na základě Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví uzavřené pod patronací UNESCO v roce 1972 v Paříži. Úmluva je mezinárodní právně závazný dokument, který spojuje princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. Československo přistoupilo k úmluvě v roce 1990, Česká republika se ke konvenci UNESCO s názvem "World Heritage" připojila o dva roky později. Česko má na svoji rozlohu a počet obyvatel nejvíce zapsaných historických objektů (12) a na zápis do seznamu UNESCO předkládá další kandidatury.

Na verdikt jednadvacetičlenného Výboru pro světové dědictví čeká nyní papírna ve Velkých Losinách a po ní Lázně Luhačovice. V delší časové perspektivě se uvažuje o nominaci soustavy rybníků a města Třeboň-pod označením Třeboňské rybníkářské dědictví. Mezi dalšími uvažovanými jsou televizní vysílač na Ještědu, velkomoravské hradiště v Mikulčicích, pevnost Terezín či unikátní industriální památky v Ostravě a památky související se zpracováním chmele v Žatci.

Mezi nejčerstvější kandidáty se zařadily dva pražské objekty: funkcionalistická Müllerova vila a kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ten je dílem slovinského architekta Josipa Plečnika. Vážným kandidátem je také hrad Karlštejn, který usiluje o zapsání do seznamu UNESCO již 16 let. Zatím neuspěl, nyní se šance na úspěch zvýšily, neboť díky historickým průzkumům dospěli památkáři k závěru, že hrad se dochoval v daleko větší autenticitě, než se předpokládalo.

Na to, nakolik obtížné je projít složitým výběrem a jaké jsou konkrétní podmínky pro přijetí památky do seznamu UNESCO, jsem se zeptala Mgr. Michala Beneše, CSc., tajemníka pro záležitosti UNESCO v Ministerstvu kultury České republiky.

Památky speciálnímu mezivládnímu výboru navrhují k zápisu jednotlivé státy, které jsou stranami Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Aby nominace byla úspěšná, musí navržená památka být autentická, nemůže to tedy být kopie nebo skanzen, a musí být chráněna právním předpisem navrhující země. To jsou dvě podmínky nutné, nikoli však postačující. Památka musí také prokazatelně mít světově, nebo alespoň kontinentálně výjimečnou hodnotu, což musí navrhovatel dokázat. Také musí mít zajištěnou budoucnost - musí existovat jasně definovaný management plán, tedy plán péče o ní.


Je-li památka úspěšně zapsána, co to pro daný objekt znamená?

Především je to obrovská a trvalá prestiž pro stát a jeho památkovou péči a uznání civilizovaného chování jeho občanského společenství, protože se památka nezničila. Každý zápis je zároveň vynikajícím a trvalým impulsem pro turistický ruch, ale ne vždy s tímto reklamním tahákem umějí daná místa pracovat. Sám turistický ruch znamená zpravidla rozvoj podnikání v celé navazující sféře podnikání. Nezapomínejme, že nejde jen o hotely a restaurace, ale třeba i o pekaře či pradleny, kteří dodávají své výrobky a služby, či místní tiskárnu propagačních materiálů atd.


Kromě toho památky zapsané do Seznamu světového dědictví většinou dosáhnou snáze na donátorské peníze a také v dotačních programech ministerstev kultury dostávají určitou bonifikaci při posuzování projektů na jejich restaurování. Měla by jim tedy být věnována zvláštní pozornost v národních koncepcích a kulturních politikách týkajících se zachování kulturního dědictví.

Ano, a to ve dvojím směru. Jednak je památka monitorována ad hoc, tedy kdykoliv se výbor nebo jeho sekretariát dozví o nějakých potížích. Kromě toho jsou strany Úmluvy o ochraně světového dědictví zavázány k tomu, aby výbor informovaly o významných projektech, které by mohly změnit hodnotu památky zapsané do Seznamu světového dědictví. Navíc existuje tzv. periodický monitoring, tj. státy samy jednou za 5 až 7 let, jak stanoví výbor, podávají formou velmi podrobného dotazníku zprávu o stavu každé své památky zapsané do zmíněného seznamu.

To je velmi jednoduché - ztratí-li hodnoty, pro které byla památka do Seznamu světového dědictví zapsána, nebo jsou-li tyto hodnoty podstatně ohroženy. Ohrožení je poměrně složitý problém, počítá se za něj například i taková změna právních pravidel, která by znemožňovala efektivní ochranu zapsaných památek. Nemusí jít tedy jen o ohrožení ve smyslu nové výstavby nebo nějakého zásadního porušení autenticity či integrity památky.

Zatím žádný stop stav není. Platí však, že výbor sleduje, aby Seznam světového dědictví byl vyrovnaný co do rovnoměrného zastoupení geograficko-civilizačních okruhů, a v tomto směru je Evropa "přezastoupena" ve srovnání s nesmírně bohatou Asií nebo arabskými zeměmi. Výbor ovšem také sleduje, aby seznam byl vyrovnaný i co do typů památek. Je v něm například dosud málo památek technické povahy anebo památek moderní architektury.

Nechtěl bych být špatným prorokem, důležitý je již sám fakt, že papírna pronikla až do posledního kola. Už to samo o sobě je veliký úspěch a příprava nominace byla velmi silnou motivací, aby se ve Velkých Losinách udělalo mnohé.

Všechny naše návrhy jsou mými favority. Během doby, kdy se připravují jednotlivé nominace, je velmi podrobně poznám a přijdu na jejich skrytá kouzla.

České památky zapsané na seznamu UNESCO

• Historické jádro Prahy (zapsáno do seznamu UNESCO v roce 1992): unikátní celek pražských měst Starého Města, Josefova, Nového Města, Vyšehradu, Malé Strany a Hradčan s dominantou Pražského hradu s Karlovým mostem a mnoha kostely a paláci.
• Historické jádro Českého Krumlova (zapsáno v roce 1992): unikátní dochované město středověkého feudálního typu, které bylo vázáno na gotický hrad, postupně přestavený na zámek.
• Historické jádro Telče (zapsáno v roce 1992): jedinečné, celistvě dochované drobnější středověké město s vodním opevněním a dominantním zámkem.
• Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (zapsáno v roce 1994): poutní kostel u ŽÄŹáru nad Sázavou; ukázka originálního českého gotizujícího baroka počátku 18. století.
• Kutná Hora (zapsáno v roce 1995): historické jádro města s katedrálou sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci.
• Kulturní krajina Lednice-Valtice (zapsáno v roce 1996): krajinná památková zóna Lednicko-Valticko; svou rozlohou 200 km2 je jedním z největších člověkem koncepčně upravených areálů v Evropě.
• Vesnice Holašovice (zapsáno v roce 1998): památková rezervace, typická jihočeská lidová architektura. Zahrady a zámek v Kroměříži (zapsáno v roce 1998): arcibiskupský zámek v Kroměříži s Podzámeckou a Květnou zahradou.
• Zámek v Litomyšli (zapsáno v roce 2000)
• Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (zapsáno v roce 2001): národní kulturní památka; soubor sloupů a kašen.
• Vila Tugendhat v Brně (zapsáno v roce 2001): příklad unikátní světové funkcionalistické architektury.
• Židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (zapsáno v roce 2003): soubor části městské památkové zóny - bývalá židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa.

Zdroj: Eva Gregorová, National Geographic Česko
URL: http://www.national-geographic.cz/detail.asp?id=1287
Článek uveřejněn se souhlasem National Geographic Česko